Auguste Comte (1798 – 1857)
Klíčové pojmy: termín sociologie, pozitivismus, tři stádia věd, dvě odvětví sociologie
Comta považujeme za významnou zakladatelskou osobnost. Comte studoval pařížskou polytechniku, avšak svá studia nedokončil. Později žádal, aby zde byl přijat jako profesor, avšak jeho žádost byla opakovaně odmítána. Ve své byl pořádal kurzy svého přístupu, který označoval jako pozitivní filosofii.
"Poznat, předvídat a jednat" takto Comte charakterizoval sociologii.
Již víme, že je Comte autorem termínu sociologie. Tento termín použil v roce 1839 ve svém 4. dílu z celkem šestisvazkového díla Cours de Philosophie Positive, které psal dvanáct let.
Termín pozitivismus je zkrácenou verzí výrazu "pozitivní politika", který Comte užívá v roce 1842. Snaží se jím specifikovat své vlastní učení, jež vychází z analýzy podmínek vývoje lidského poznání a ve kterém označuje za přijatelné pouze vědecké neboli pozitivní pravdy.
Pozitivismus odkazuje na smyslové poznání, na němž je založena vědeckost zkoumání. Pozitivismus je směr ve vědě a ve filosofii, který tvrdí, že vědecké poznání musí vycházet z toho, co je dané, skutečné, pozitivní. Poznávat tedy můžeme pouze to, co je přístupné naší smyslové zkušenosti. Naopak všechna tvrzení, která nejsou empiricky (tj. zkušenostně) ověřitelná aparátem vědeckých technik a procedur, musí být odmítnuta jako metafyzická.
Z této charakteristiky pramení tzv. 3 stádia věd:
- Teologické (události a jevy si vysvětlujeme a odvozujeme od Boha, či pomocí nadpřirozených sil)
- Metafyzické (zde předpokládáme existenci abstraktních sil, které události a jevy způsobují
- Pozitivní (tj. vědecké, jediné správné)
Comte takto uvažuje o ose vývoje lidstva v kontextu vývoje lidského myšlení.
Dále Comte vymezil dvě odvětví sociologie: sociální statiku a sociální dynamiku. Jde o členění, které převzal z biologie a můžeme v něm spatřovat jeho snahu o etablování sociologie jako vědy (přebírání pojmů z přírodních věd). Co však tyto výrazy znamenají?
Sociální statika zkoumá podmínky existence společnosti, studuje strukturu řádu, bez něhož by žádná společnost nemohla trvat. Oproti tomu sociální dynamika analyzuje zákony vývoje, jimiž společnost prochází, nežli dospěje do stádia pozitivismu (viz tři stádia věd).