Chyby v sociální percepci

Již jsme poznamenali, že naše vnímání druhých lidí v sociální interakci není dokonalé a že naše odhady druhého člověka mohou být nepřesné či podléhat určitým zkreslením. Jak jste typovali člověka na předchozí fotografii? Pojďme se nyní podívat na vaši úspěšnost. Samozřejmě jde o pouhý jeden příklad a výsledek ještě nic neříká o vaší celkové úspěšnosti v odhadu komunikačních partnerů. Avšak může nám snadno ukázat, k jakým zkreslením dochází.

Na fotografii z minulé kapitoly (viz. zde) je Theodore Robert Bundy. Říká vám něco toto jméno? Jde o jednoho z nejznámějších sériových vrahů. Na kontě má více jak 22 obětí, jeho vražedná aktivita probíhala v letech 1974 až 1978. Pokud byste tipovali, že jde o nějakého hlupáka s nižším vzděláním, byla by to špatná úvaha. Bundy měl univerzitní vzdělání, jeho oborem byla psychologie. Šlo o heterosexuálního vraha, který se zaměřoval na mladé dívky - modus operandi: nůž, sekáček na led. V psychiatrickém kontextu bývá označován jako psychopat, sociopat, pravděpodobně trpěl bipolární afektivní poruchou.

Jak jste byli úspěšní? Pokud váš odhad byl zcela špatný, nezoufejte. Bundy byl šarmantní manipulátor, který dokázal ošálit mnoho lidí, což je patrné i toho, jak dlouho vraždil, než byl dopaden.

Jak můžeme vysvětlit chyby, kterých se dopouštíme v sociální percepci? Teoretických vysvětlení je celá řada, uveďme si některé z nich:

• Haló-efekt. Jde o neodůvodněné zobecnění prvních informací (první dojem), to pak přenášíme na další předpokládané vlastnosti.
• Efekt mírnosti a shovívavosti. Tendence posuzovat člověka podle toho, jak na nás působí, negativní projevy přehlížíme, pokud je nám sympatický. Působí i opačně, toho, kdo nám nevyhovuje, hodnotíme přísněji.
• Implicitní teorie osobnosti. Domněnky o tom, které rysy osobnosti se vyskytují společně (vzdělaný -> inteligentní), spojení mezi fyzickými znaky a rysy osobnosti (blondýny jsou hloupé).
• Centrální charakteristický rys. Tendence hledat u člověka významný centrální rys a k němu automaticky přidávat soubor dalších vlastností, který jsou s ním podle našich představ konsistentní.
• Autoprojekce. Připisování vlastních chyb ostatním. Vlastní chyby nevnímáme u sebe, ale u jiných lidí (pro lakomce jsou všichni lakomí).
• Kontrast. Druhého člověka vnímáme zkresleně působením porovnání (průměrný pracovník mezi špatnými se jeví jako lepší).
• Neoprávněné generalizace. U jedince předpokládáme vlastnosti, které jsou považovány za charakteristické pro příslušníky určité skupiny. Souvisí s předsudky a stereotypy.