Dopady zavirované společnosti - 2 díl
Zdravotní systém
V druhém díle článku zaměřeného na dopady se blíže podívám na oblast zdravotního systémů či chcete-li systému zdravotní péče.
V těchto dnech je pro mě velmi zajímavé sledovat nejen veřejná média, ale zejména komunikovat s lékaři. Systém zdravotní péče (či subsystém) je navázán na veřejné zdravotnictví. Jinými slovy, Zavirovaná společnost a efektivita jejího systému zdravotní péče přímo souvisí s efektivitou vlády (vládní opatření proti nákaze, informovanost obyvatelstva, zajištění potřebného materiálu apod.).
Aktuálně jsou velkým tématem roušky. Na jedné straně jsme ujišťováni o tom, že je jich dostatek, na druhé straně mi lékaři, se kterými jsme v kontaktu říkají, že roušky prostě nemají. Kde je pravda?
Znovu připomínám, že výraz Zavirovaná společnost nepoužívám pouze v kontextu Koronaviru, ale i s ohledem na dění ve virtuálním světě. Zejména v situaci, kdy řešíme COVID-19 je o to horší, že zdravotní systém, respektive jeho jednotlivé části v podobě konkrétních nemocnicí nemají dobré bezpečnostní zajištění před počítačovým útokem.
Před nějakým časem řešila útok na své počítačové sítě nemocnice v Berouně, nyní (v době zasažení Koronavirem) řeší tento problém nemocnice v Brně. Vidíme zde zmnožování rizik. Tímto výrazem mám na mysli skutečnost, že rizika z fyzického světa a virtuálního světa se spojují a vytvářejí větší nároky na nás jako na společnost, abychom těmto rizikům čelili a zejména, abychom je efektivně zvládali. Jde o rizika, která destabilizují naší společnost. Vytvářejí škody ekonomické, sociální i psychologické.
Stále větší důraz musíme klást na naši schopnost se přizpůsobovat a velmi rychle se adaptovat na aktuální skutečnosti. A nutno dodat, že rychlost je vskutku závratná. Situace se mění každou chvíli. To, co platilo před hodinou, již platit nemusí. Rysy postmoderní společnosti se v situaci krize ještě více zviditelňují a rostou - potřeba adaptace, rychlost, tlak..