Herbert Spencer (1820 – 1903)

Klíčové pojmy: organistické pojetí, průmyslové společnosti, militaristické společnosti, sociální patologie

Díla: Social Statics, The Principles of Psychology, First Principles, Principles of Biology, The Principles of Sociology, The Study of Sociology, Principles of Ethics, The Man Versus The State. 

Další významný myslitel, který ovlivnil klasickou sociologii. Jeho pojetí společnosti můžeme označit jako organistické, tj. vidíme u něj srovnání společnosti s biologickými organismy. Spencer uvádí řadu analogií:

• Na rozdíl od anorganické hmoty živé organismy i společnost po větší část své existence viditelně rostou.
• Narůstají přitom nejen co do velikosti, ale i co do komplexnosti své struktury.
• Postupující diferenciace struktur je doprovázena diferenciací funkcí.
• Evoluce ustavuje v obou případech nejen diferenciaci částí, ale také zpětně vzájemné vztahy mezi nimi.
• Na každý biologický organismus lze pohlížet jako na specifickou formu "společnosti" složenou z individuí.
• Život celku může být zničen, ale jednotky budou po určitý čas ještě žít (Keller, 2010, s. 149).

Herbert Spencer je též autorem termínu sociální patologie. Pokud se díváme na společnost jako na organismus, můžeme říci, že pokud jednotlivé části fungují tak, jak mají, je vše v pořádku. Takový organismus bychom mohli označit jako funkční. Toto myšlení lze označit jako funkcionalistické. Obráceně však může nastat situace, kdy něco ve společnosti (organismu) nefunguje tak, jak má. V takovém případě bychom to označili za nemoc (patologii). Můžeme tedy mluvit jak o patologii organismu (např. patofyziologii, fytopatologii etc.), tak i patologii společnosti, tj. sociální patologii či sociopatologii.

Spencerovo pojetí společnosti je charakteristické tím, že vypracoval typologii - dva typy společnosti - militaristické (vojenské) a průmyslové. Tyto dva typy můžeme chápat podobně jako již zmíněné ideální typy Maxe Webera.

V militaristické společnosti jsou jedinci podřizováni potřebám státu. Cílem takové společnosti je zachovat či zvýšit moc. Přístup ke svobodě obyvatelstva, vlastnickým vztahům či pohybu obyvatelstva je omezený. V takové společnosti jsou významné sociální pozice, které jsou děděny. To znamená, že sociální status a profese jsou předávány z generace na generaci.

Průmyslovou společnost je naopak založena na dobrovolnosti vztahů, decentralizaci státní správy, mající smysl pro individuální svobodu apod. Jednoduše řečeno, můžeme ji chápat jako opak společnosti militaristické.