Kultura a společnost

Nejčastějšími pojmy v sociologii jsou právě termíny kultura a společnost. Kultura je tvořena hodnotami, normami a hmotnými statky. Pojďme si nyní definovat hodnoty a normy v kontextu kultury:

Hodnoty jsou abstraktní ideály, ke kterým se lidé hlásí.

Normy představují určité "příkazy a zákazy" společenského života (např. normy právní v podobě zákonů, etické v podobě etických kodexů)

Druhým ústředním termínem je společnost. Tu můžeme chápat jako systém vzájemných vztahů spojující jednotlivce. Pokud propojíme termíny kultura a společnost a určíme vzájemné vztahy, pak platí:

• Bez společnosti nemůže existovat kultura
• Žádná společnost nemůže existovat bez kultury
• Každá společnost je trochu jiná, má jinou kulturu, tj. odlišný systém hodnot (např. život jako hodnota - postoje ke smrti Západ versus Východ) i sociálních norem (různé země a jejich právní normy k alkoholu, drogám, prostituci, homosexualitě, potratům apod.).

Pro podobná poznání byl zcela zásadní fenomén cestování, respektive poznávání jiných kultur na základě historického cestování Evropanů do ostatních částí světa. To nám přineslo mnoho informací o kulturní rozmanitosti i o vzájemných podobnostech (což nám v dnešní postmoderní společnosti a globalizaci může přidat již jako pohádkové ztvárnění).

Pokud ještě chvíli zůstaneme u historických souvislostí, můžeme zmínit klasickou práci Ch. Darwina, jeho publikaci O původu druhů. Darwin na základě vlastního cestování (podnikl dvě cesty kolem světa) podává nový pohled na vývoj živočichů i člověka, a to zcela odlišně, než jak bylo do doby jeho myšlenek prezentováno. Dříve například existovala víra, že existují na půl lidské a na půl zvířecí bytosti - "comtovsky" řečeno, teologické či metafyzické stádium vývoje věd.

Připomeňme, že z hlediska teorie stvoření hovoří Bible o božském záměru. Darwin na základě svých empirických poznání předkládá svoji teorii evoluce: lidský druh vznikl na základě náhodného procesu (není v tom božský záměr), není v tom tedy žádný smysl či účel, evoluce je založen na výsledku přirozeného výběru. To znamená, že všechny živé organismy potřebují pro přežití potravu a specifické předpoklady, nikdy však není takové prostředí, aby se udrželi všechny druhy. Nepřetržitý proces přirozeného výběru je možný díky mutaci, tj. náhodné genetické změně.

Darwinovi poznatky jsou podstatné i pro sociologické chápání společnosti, kultury a jejich proměn. Můžeme si klást dokonce otázku, zdali můžeme na základě biologických principů vysvětlovat společnost. Takový pohled totiž nabízí sociobiologie.