Sociologie jako věda

Pochopení sociální reality je složitější a můžeme říci, že potřebujeme najít otevřenější koncepci myšlení. Dívat se jinak, abychom mohli vidět více. To odpovídá pojetí myšlení cirkulárního, které je tvořeno přemýšlením v hypotézách a jejich ověřování.

ÚVOD DO SOCIOLOGIE

"Co je to vlastně ta sociologie?". V následujících řádcích se tomuto tématu budeme věnovat. V literatuře můžete najít celou řadu definic. Lze říci: "Kolik je sociologů, tolik je definic sociologie". Pojďme si několik z nich představit.

Nejzákladnější definice nám představuje sociologii jako vědu o společnosti. Tato definice vychází ze samotného názvu (i když je gramaticky vytvořen nesprávně), který vytvořil Auguste Comte ve svém díle Cours de Philosophie Positive. A nutno dodat, že tento název se velmi rychle ujal. Pokud bychom název analyzovali etymologicky, docházíme k těmto zjištěním:

Latinské societas: společenství, pospolitost

Latinské socius: druh, společník

Řecké logos: slovo, věda, myšlenka, rozum etc.

Na základě těchto slov můžeme tedy sociologii skutečně považovat jako vědu o společnosti. Současně však můžeme namítat, že je takové pojetí je však značně zjednodušující. Kriticky bychom mohli nesouhlasit - o jakou společnost jde? Českou? Americkou? Co tedy zkoumá?

Na podkladě těchto námitek můžeme doplnit, že sociologie zkoumá jak velké sociální celky (např. americkou společnost či rozdíl mezi českou a německou společností), tak menší sociální celky (např. postoje studentů Vysoké školy kreativní komunikace k výuce předmětu Aplikovaná sociologie). Vědeckým jazykem můžeme hovořit o makrosociologii a mikrosociologii.

Současně můžeme říci, že nám v sociologii jde více o společenskou perspektivu, než individuální (dle myšlení Ch. W. Millse). Nezajímá nás, proč Pepa začal pít alkohol. To bychom spíše přenechali psychologům, jde o individuální téma. Avšak pokud propustí v daném regionu horníky, ti nemají práci a na základě toho začali pít, čímž řeší své obtíže, je to téma společenské a tudíž sociologické.

Na tomto příkladu jsem chtěl ukázat, že pro sociologii je důležité aplikovat kritické myšlení a od toho odvozovat další vztahy. Pojďme si nyní ještě ukázat několik dalších definic, se kterými se můžeme v sociologii setkat.

Významný německý sociolog Max Weber definoval sociologii jako "vědu o jednání lidí ve vzájemných vztazích, které se odehrávají v rámci celospolečenských kontextů". Tento přístup bývá označován jako pojetí chápající sociologie. Další významná osobnost sociologie a jejího vzniku je

Émile Durkheim, který vidí sociologii jako "vědu o sociální faktech".

Z modernějších autorů můžeme uvést amerického sociologa Talcotta Parsonse: "věda o společnosti coby strukturovaném systému, jehož jednotlivé části plní specifické funkce, čímž přispívají k funkčnosti systému jako celku".

Pro naše účely můžeme sociologii definovat takto: Sociologie je vědou o společnostech, jejich vzniku, vývojové dynamice, proměnách, jejich vnitřní struktuře a o povaze a proměnách vztahů mezi jednotlivými systémy a sociálními subsystémy (ekonomický, politický, kulturní, náboženský atd.).

APLIKACE SOCIOLOGIE

V humanitních vědách je obvyklé dělení na obecné a aplikované, což platí i o sociologii. Do obecné sociologie bychom mohli zařadit základní sociologické pojmy, které jsou nezbytné k popisu všech základních sociálních procesů a útvarů. Dále sem patří například dějiny sociologie a základní paradigmata.

Aplikovaná sociologie je pak praktickou aplikací teoretických sociologických poznatků z obecné sociologie na konkrétní oblasti zkoumání či témata, respektive na konkrétní sociální jevy.

Na základě tohoto členění a výše představené definice můžeme rozlišovat tyto příklady aplikované sociologie:

• Sociologie reklamy
• Sociologie médií a masové komunikace
• Sociologie organizace a byrokracie
• Sociologie města a venkova
• Sociologie zdraví a nemoci
• Sociologie zdravotnictví
• Sociologie průmyslu
  
• Sociologie jazyka
• Sociologie rodiny
• Sociologie mládeže
• Sociální patologie

Vůči představeným sociologickým aplikacím můžeme učinit určité zjednodušení - kolik je sociálních jevů, tolik je aplikovaných sociologií. Pro účely studia na VŠKK můžeme hovořit zejména o sociologii marketingu, sociologii managementu, sociologii kultury a sociologii umění.

Sociologii můžeme pro naše účely rozčlenit na obecnou a aplikovanou. Do obecné sociologie patří základní sociologické pojmy a poznatky o sociálních jevech a procesech. Aplikovaná sociologie je pak praktickým využitím poznatků z obecné sociologie na konkrétní sociální jevy.

Zjednodušeně platí, že jakýkoli sociální jev pak může mít svoji sociologickou aplikaci - nemoc (sociologie nemoci), válka (sociologie války, armády), vedení a řízení lidí v organizaci (sociologie managementu, sociologie organizace) apod.