Trojúhelník blahobytu (Welfare triangle)

Zajímavou inspirací pro analýzu specifik práce můžeme najít ve vědě sociologii příbuzné, a to sociální politice (definici sociální politiky můžete najít třeba zde). V sociální politice se využívá tzv. trojúhelník blahobytu (viz obrázek): 

S využitím tohoto modelu bychom mohli prakticky analyzovat každou společnost (např. České republiky, Německa, Rakouska, Polska etc.). Jde nám o zjištění, zdali v dané zemi převažuje vliv trhu (spíše kapitalistický systém), nebo vliv státu (tj. stát omezuje trh či případně zcela volný trh zastavuje), a to jak v současné době, tak v minulosti. To má dopady na občanský sektor.

Uveďme si několik zjednodušených příkladů, na kterých si ukážeme základní aplikaci této myšlenky:

1. Spojené státy americké: trh má zde zřejmě dominantní postavení, je podporován; vliv a zásahy státu jsou tedy oslabeny, což se podporuje i na občanském sektoru, např. zdravotní péče je ve spojených státech drahá, není zde obdobný systém podpory jako v ČR. Můžeme uvést příklad, že v roce 2020 činí v USA zdravotní pojištění 1.044 USD/měsíc/3členná rodina.
2. Česká republika za komunismu: dominantní postavení měl stát, trh téměř neexistoval, občanský sektor byl podporován státem - vše státně řízeno. Stát pomocí zákonů donucuje občany podřídit se - např. v této době existovala povinnost práce, zaměstnání. Pokud osoba nepracovala, bylo na ní pohlíženo jako na deviantní osobu. Nárok na zdravotní péči měli všichni, stát se o své občany tomto směru stará.

Z hlediska efektivity takových procesů se můžeme ptát, které kroky vlády budeme považovat za populární (z hlediska moci budou složit k udržení), a které bychom označili za skutečně efektivní a pro společnost přínosné. Můžeme též použít optiku z hlediska dlouhodobosti, tj.: je takové rozhodnutí vlády skutečně efektivní z dlouhodobého hlediska či slouží pouze ke krátkodobému uspokojení potřeb? Pokud pouze ke krátkodobému uspokojení, dává to skutečně smysl?