Typy společností - základní periodizace

Ve třetí kapitole jsme již vysvětlili, proč je důležité věnovat se historii vývoje společností. Současně jsme pro naše účely vytvořili jednoduchou osou, která nám pomůže s periodizací. Tato periodizace je však částečně umělá, protože je zaměřená na naši zkušenost a naše dějiny (nereflektuje dějiny kmenů, které se vyhýbají našemu způsobu života). Proto přesnější se jeví používat výraz typy společností. 

U této části se můžeme na chvíli zastavit a využít vlastní dosavadní znalosti, a to jak ze sociologie, tak z historie. Jak byste na základě vlastních úvah vymezili jednotlivé typy společností? Jaká byla společnost tradiční? Co znamená moderní společnost a kdy tento přechod nastává? Od kdy hovoříme (zjednodušeně) o společnosti postmoderní a jaké má charakteristiky? Na tyto otázky budeme v následujících řádcích hledat odpovědi.

Současně připomínám, že pojem postmoderní společnost je termín zjednodušený, který používáme pro naše účely. Tímto termínem máme na mysli v zásadě soudobou společnost, ve které se nacházíme, respektive společnost, která nastoupila po moderně. Nutno dodat, že ne všichni sociologové užívají tento termín a pro mnohé odborníky je to termín zavádějící a nepřesný.

Slovy profesora Petruska, nacházíme se v etapě pojmenovávací plurality. V současné době existuje obrovské množství názvů pro označení soudobé společnosti. Petrusek jich kdysi napočítal přes tři sta. V současné době (2020) tento počet jistě stoupl. Sám jsem k tomuto fenoménu přispěl, když jsem soudobou společnost pojmenoval jako Zavirovanou společnost (Kosek, 2020).

Nyní se vrátíme k výše představené periodizaci a postupně si ji rozebereme:  

1. Tradiční společnost - tímto výrazem máme na mysli nejranější společnosti. Patří sem lovci a sběrači, pastevci a zemědělci a neindustriální nebo tradiční společnosti. O lovcích a sběračích hovoří Giddens následovně: "Po většinu doby, co na této planetě existuje člověk, žili lidé v malých tlupách nebo kmenech, často nepřesahující třicet nebo čtyřicet osob. Nejstarší typ lidské společnosti tvořili lovci a sběrači" (Giddens, 1999, s. 66).

Z hlediska obživy se tato společnost zaměřovala na lov, rybaření, sběr plodu, bylin apod. Můžeme současně říci, že zde existovalo málo sociální nerovnosti. Jedná se (či jednalo, dnes již takových společností je velmi málo), které nehromadí materiální bohatství, činnostem přisuzují spíše náboženský význam (teologické stádium věd dle Comta). Postavení ve společnosti je dáno věkem a pohlavím. Muži jsou lovci, ženy mají na starosti výchovu dětí, vaří potravu. Celkově jde o společnosti, které podporují spolupráci na místo soutěže.

Do etapy, kterou označujeme jako tradiční společnost, můžeme dále zařadit typ společnosti, který lze pojmenovat jako pastevci a zemědělci. Pastevci se na pastvách starají o zvířata. Zemědělci se věnují pěstování plodin. Mnoho společností kombinovalo obojí, jak pastevectví, tak zemědělství. Pastevecké společnosti obvykle migrují, a to dle ročních období. I zde platí, že nekumulují větší množství majetku, i když mají více majetku, než lovci a sběrači.

Třetí typ společnosti, který řadíme mezi tradiční můžeme označit jako neindustriální, předindustriální či v širokém slova smyslu tradiční. V takové společnosti dochází k rozvoji měst, jsou patrné zřetelné majetkové i mocenské nerovnosti, vládne panovník (král, císař etc.). Tyto společnosti ovládají písemný projev, rozvíjí se umění i věda. 

2. Moderní společnost - vzniká s rozvojem průmyslu (industrializace), průmyslové revoluce, kdy se objevuje tovární systém výroby (a také intenzivní dozor, viz analýzy M. Foucalta). V tovární systému roste objem produkce výroby, současně však dochází k úpadku řemesel a dělníci se podřizují továrnímu systému. Současně dochází k urbanizaci - lidé se stěhují z vesnic do měst, opouštějí tradiční uspořádání rodiny. S tím se také objevují pocity izolace a ztráty.

Tento nový systém vede k nové sociální stratifikaci - každý sám za sebe. Již neexistuje stavovská příslušnost. Pro komplexnost připomínáme, že ve stavovské společnosti existovaly tři generální stavy:

1. šlechta (vlastní půdu, kterou pronajímá)
2. církev (té lidé platí desátky)
3. lid (obchodníci, řemeslníci apod.)

Moderní společnost současně vzniká i v kontextu revolucí politický, které se děly v průběhu 17. až 19. století, a to včetně Velké francouzské revoluce.

Mezi základní charakteristiky moderní společnosti (jako opak proti tradičnímu, nemodernímu či zastaralému) patří víra v naději, společenský pokrok, rozvoj vědy. Moderní společnost očekávala větší blahobyt a větší politické svobody.