Úvod do problematiky generací

V této kapitole se zaměříme na to, jak se projevujeme ve společnosti, jak se tento náš projev, respektive naše jednání liší od jednání našich rodičů či prarodičů. Můžeme se ptát: Jaké jsou znaky sociálního chování u různých generací? Zásadní však je si nejprve definovat, co je to generace.

Věk považujeme za důležitý strukturující koncept standardizovaných životních, stejně tak jako ukazatel sociální diferenciace a tím i sociálních konfliktů (generační konflikt). V sociologii můžeme najít různá pojetí či úhly pohledu na termín generace:

• Etymologicky z latinského genesis (plození, linie původu); biologický fakt života a smrti, socializace je chápána jako sociální dědictví, předávání norem a hodnot z rodičů na děti, včetně negativních příkladů (např. mezigenerační cyklus týrání dětí)
• Souběžná existence generací znamená předpoklad mezigeneračních vztahů, objevuje se vzájemná závislost věkových skupin na sobě, to jde ruku v ruce se sociální solidaritou, ale i různými pohledy na život, výskyt mezigeneračních konfliktů apod.
• Generace může být též chápána jako existence kolektivní identity, tzn., že generace sdílejí obrázek své doby, nebo scénář dramatu svého kolektivního vývoje v průběhu své historické fáze

Termín generace úzce souvisí s problematikou sociologického výzkumu. Je však třeba dodat, že zde se místo termínu generace častěji používá výraz kohorta. Kohortu můžeme definovat jako jednotku tvořenou skupinami osob sdružených podle roku narození s ohledem na znaky, které mají společné.

Zásadní tedy jsou věk a společné znaky. O jaké znaky se může jednat? Obvykle rozlišujeme:

1. Objektivní sociální ukazatele: úroveň vzdělání, profesní kvalifikace, rodinný stav, příjem etc.
   
2. Subjektivní znaky: postoje, hodnotová přesvědčení, preference, motivy apod.

Zajímavý pohled na generace přinesl Karl Mannheim, který se sociologii generací zabíral. Mannheim užíval termín kolektivní soudržnost generace a vymezil tři roviny:

1. Generační místo: existence sociální historických podmínek, týká se všech osob, narozených v určitém období na geograficky vymezeném území
   
2. Generační skutečnosti: jakým způsobem generace sjednocují interpretaci (např. se jedná o pojmenování konkrétních generací typů skeptická generace, melancholická generace apod.)
   
3. Generační jednotky: konkrétní skupiny lidí stejného věku, definují podobným způsobem a podobně na ni reagují jako většina této generace (např. v 60. letech 20. století můžeme rozlišit: rockeři, hippies atd.)

Pro úplnost si ještě představíme dvě základní definice pojmu generace v pojetí Giddense a Urbana:

"Kompletní skupina osob narozených a žijících ve stejné době. Generace se rodí do konkrétní společnosti, která však zároveň formuje společné zážitky". Giddnes

"Velká, sociálně diferencovaná skupina osob spojených dobově podmíněným stylem myšlení a jednání prožívajících podstatná období své socializace ve shodných historický i kulturních podmínkách" Urban

Z hlediska typologií, které se užívají označení:

• Generace Baby Boomers
• Generace X
• Generace Y
• Generace Z
• Generace Alfa