Zjednodušené charakteristiky soudobých médií

Přesto, že sociologie je věda, která usiluje o hloubku poznání, dovolme si v této studijní Opoře základní a zjednodušené charakteristiky. Pro pochopení kontextu těchto informací odkazuji na výše zmíněnou publikaci Giddense (2013), která je aktualizována, rozšířena a revidována Philipem W. Suttonem. Příslušný text naleznete na stranách 663 až 713.

V rámci zjednodušené charakteristiky můžeme uvést tyto znaky:

• Záplava informací a přesycení podněty
• Globální informace (McLuhan - žijeme v globální vesnici)
• Všichni vědí všechno o všech (myšlenky Václava Bělohradského)
• Dochází k dobrovolné společenské nahotě a dobrovolné ztrátě soukromí (viz informace na sociálních sítích)
• "Over" technologizace - aneb máme "appku" na všechno
• Přestávají platit běžné hranice typu konzument a producent masového média, stáváme se prozumenti (tj. konzumenti i producenti v jednom)
• Upřednostňujeme rychlost nad kvalitou informací
• Přichází názory o ukradeném dětství (děti tráví značný čas na sociálních sítích, omezují jiné kontakty a aktivity)
• Objevují se nové formy zločinu, sociální patologie a sociálních deviací (kyberšikana, závislost na internetu, závislost na sociálních sítích, komunikační kanál pro pedofily)
• Nové formy prostituce prostřednictvím sociálních sítích, část obsahu jak v klasických masových médiích, tak sociálních sítích je ovlivněna sexualizací či agresí
• Dochází k uzavírání se do názorových bublin (vyhledáváme takové názory, které podporují naše vlastní), tím dochází k oslabování aplikace kritického rozumu a ověřování faktů
• Ztráta soukromí, prodej dat, ekonomické zájmy a cíle jsou upřednostňovány před poskytování kvalitních a seriózních informací
• Riziko zneužití citlivých dat a informací
• Nebezpečí manipulace prostřednictvím médií (šíření nepravdivých či značně zkreslených informací apod.)
• Riziko značného filtrování informací, určitá antidemokratizace médií v důsledku fenoménu mediálních magnátů

Výše představená charakteristika může působit vůči médiím poměrně negativně a kriticky laděna. Nechceme tím říci, média jsou špatná. Se sociologickým nadhledem však můžeme říci, že média jsou dobrá i špatná. Jinými slovy, je třeba si být vědom jak výhod, která nám poskytují, tak nebezpečí a rizik.

Pokud bychom chtěli média poctivě analyzovat, mohli bychom přemýšlet o obsahu, kvalitě informací, četnosti, názorové vyváženosti, užívání více zdrojů apod.

Na základě výše představených charakteristik můžeme pro naše účely média definovat jako prostředky šířící informace, které jsou v kontextu postmoderní doby charakterizované rychlostí, personalizací či neonarcismem. Média mají řadu pozitivních funkcí (informační, vzdělávací, relaxační apod.), současně je třeba na paměti možná rizika (manipulace, zneužití informace atd.).