Sociologie
 

Pojem práce bývá chápán různě, a proto je třeba si jej vymezit v sociologickém slova smyslu:

Při analýze médií prostřednictvím významných soudobých směrů jsme již naznačili, že nejde jen o toho, kdo informace vysílá, ale také o příjemce, tj. publikum. Můžeme si klást otázku, jak publikum informaci přijme, jak moc jsme jako lidé ovlivnitelní. Podívejme se nyní na základní teoretické modely publika:

Již známe tři významné soudobé sociologické směry - teorii konsenzu (funkcionalistickou teorii), teorii konfliktu a symbolický interakcionismus. Právě tyto tři teorie můžeme nyní aplikovat na média.

Z hlediska historického vývoje můžeme hovořit o proměně médií, respektive o jejich vývoji. Někteří autoři používají výraz mediamorfóza. V tomto kontextu můžeme hovořit o původní komunikaci probíhající pouze face-to-face, kdy se informace, myšlenky a znalosti přenášely z generace na generaci. Další vývoj přichází s užíváním písma, poté, v 15....

Přesto, že sociologie je věda, která usiluje o hloubku poznání, dovolme si v této studijní Opoře základní a zjednodušené charakteristiky. Pro pochopení kontextu těchto informací odkazuji na výše zmíněnou publikaci Giddense (2013), která je aktualizována, rozšířena a revidována Philipem W. Suttonem. Příslušný text naleznete na stranách 663 až 713.

Co je to médium? Výraz pochází z latiny a znamená střed, prostředník, prostředek apod. Dá se tedy říci, že svět poznáváme a současně s ním komunikujeme skrze média. Současně můžeme vyslovit dvě kritické otázky:

Z latinského communicatio (vespolné účastnění),communicare (činit něco společným). Sociální komunikace je interakce prostřednictvím kódovaných symbolů verbální a nonverbálních, s cílem sdělování významů pomocí konvenčních znaků.

V komunikaci bývá často akcentován vliv nonverbální komunikace na efektivitu našeho sdělení. Nechci tímto vyvracet skutečnost, že nonverbální komunikace je důležité, avšak chci poukázat na zásadní sociologickou skutečnost, která má vliv jako na marketing, tak na management.

Již jsme poznamenali, že naše vnímání druhých lidí v sociální interakci není dokonalé a že naše odhady druhého člověka mohou být nepřesné či podléhat určitým zkreslením. Jak jste typovali člověka na předchozí fotografii? Pojďme se nyní podívat na vaši úspěšnost. Samozřejmě jde o pouhý jeden příklad a výsledek ještě nic neříká o vaší celkové...