Sociologie
 

Sociologický výzkum je ze své podstaty systematický, tj. má jasně stanovené a doporučené postupy, jak jej realizovat. My se nyní s tímto doporučeným postupem schematicky seznámíme:

V této kapitole se budeme zabývat tím, jak pochopit, něco tak složitého, jako je sociální realita. Na začátek si můžeme položit provokativní otázku: Je "výzkum" na Instagramu vědecký výzkum? Možná jste někdy využili v rámci tzv. stories funkci anketa. Můžeme toto považovat za skutečný sociologický výzkum?

Nyní si ukážeme jiné optiky, pomocí kterých můžeme analyzovat sociální jednání či obecněji dění v organizacích. Nejprve se seznámíme s behavioristickou sociologií Georga Caspara Homanse. Pro naše účely vyjdeme z jeho Pěti základních propozic behavioristické sociologie:

Systém

02.11.2022

Systém je inspirován z biologie, hovoříme tedy o biologickém systému, kdy chápeme organismus jako systém složený z různých částí. Obdobně můžeme hovořit i psychickém systému (kognitivní, afektivní, behaviorální systém). Na základě tohoto pojetí můžeme vyslovit základní tezi: aby systém fungoval, musí fungovat jednotlivé subsystémy.

Pochopení organizací je důležitým aplikovaným sociologickým tématem. My se nyní seznámíme s rozšiřujícím pohledem na organizace jako systém. Tento způsob chápeme jako rozšiřující pohled na informace uvedené v základní literatuře uvedené v úvodu.

V této kapitole se zaměříme na to, jak se projevujeme ve společnosti, jak se tento náš projev, respektive naše jednání liší od jednání našich rodičů či prarodičů. Můžeme se ptát: Jaké jsou znaky sociálního chování u různých generací? Zásadní však je si nejprve definovat, co je to generace.

V souvislosti s vývojem společnosti došlo ke změnám, a to v mnoha oblastech: produkty, výrobní procesy, styly řízení, pracovní prostředí, zapojení zaměstnanců, marketing, techniky prodeje atd. Jde o vývoj, který od dob fordismu a tyalorismu je více než značný. Giddens v této souvislosti používá termín postfordismus. Je nutné si uvědomit, že změny v...

Společnost v kontextu práce a vyspělosti můžeme analyzovat prostřednictvím sociologického termínu dělba práce. Tento pojem značí mnoho specializovaných povolání. V tradičních společnostech zjišťujeme, že takových povolání existuje přibližně 20 až 30 (převažovalo zemědělství a několik řemesel). V moderních společnostech přibližně 20 000 povolání. To...

Zajímavou inspirací pro analýzu specifik práce můžeme najít ve vědě sociologii příbuzné, a to sociální politice (definici sociální politiky můžete najít třeba zde). V sociální politice se využívá tzv. trojúhelník blahobytu (viz obrázek):